28. prosince 2011
V podstatě to samé, co včera, jak jinak. V Revelations jsem se dostal pomalu ke konci a dočetl jsem Agathu. Trošku škoda, že na konci mi došlo, že jsem vlastně před pár lety viděl zfilmovanou verzi (nazvanou Rodinné sídlo), takže mi došlo, jak to celé vlastně bylo. Ale nevadí, i tak skvělý román.
27. prosince 2011
Konečně jsem měl volno jen sám pro sebe. Vánoční víkend byl samozřejmě fajn, ale já si už delší dobu potřeboval odpočinout od všeho a všech. A tak jsem se po nutné návštěvě potravin zavřel doma, hrál hry a četl. I když jsem něco z toho načal vlastně už včera večer.
Pustil jsem se ve velkém do Assassin’s Creed Revelations, třetího dílu druhé části trilogie. Jednoduché, že? Každopádně mě hra hned chytla. Drobnosti, které mi vadily na předešlém dílu, byly buď vylepšeny nebo odstraněny. Za to tedy přibyly nějaké nové, ale tak už to asi chodí. Celkově jde ale o zlepšení, takže vcelku není co vytknout.
Zařekl jsem se, že si konečně musím přečíst některou z knížek od Agathy Christie, které mi tu leží už pěkně dlouho. Nakonec jsem sice sáhl po té, kterou jsem včera dostal od babičky, ale i to se počítá.
Nedalo mi to, chtěl jsem zkusit aspoň na chvíli i nového Batmana - Arkham City. Ta hra se mi líbí, ale oproti Arkham Asylum mi přijde trochu moc sandboxová, aniž by k tomu nějak výrazně hráče vedla. Takže sice zaznamenáte nové vedlejší questy, ale nic vás k nim netáhne.
Měl jsem tedy takové kombo - Revelations, Agatha, Arkham City.
26. prosince 2011
Mně ranní vstávání nedělá dobře. Ale museli jsme všichni, abychom k babičce dorazili včas. Stihli jsme to před obědem, tak jsme bez velkého váhání rozbalili dárky a pak teprve obědvali.
U babičky vždy bývá chladněji. Velký dům, moc se tam netopí. Babička záměrně přitápí kvůli nám. Jenže ono bývá chladno i venku. Tak teplý prosinec jako letos nebyl snad někdy od roku 1965, jak říkala babička. Venku bylo přes den 7 °C. Bylo mi vedro.
Dostal jsem, krom jiného, další Agathu Christie. Shodou okolností se jmenuje Po pohřbu. Babička všechny knihy, které dává darem, poctivě sama přečte. Některé i víckrát a tato si to prý zasloužila velmi. Tak jsem na ni zvědav.
Večer pak přetopeným autobusem do přetopené Prahy. Ale byl jsem rád, že jsem doma.
365 days of my life.
